Reality, polemika a iluze

28.05.2013 13:32
Skupina Reality (Milan Salák, Jiří David a Jan Kadlec) byla založena v roce 2003. Jejich společné projekty jsou realizovány sporadicky a nepravidelně, a doposud se jednalo o prostorové instalace. Na výstavě Podle, která se koná v Galerii Václava Špály, se k instalaci přidává malba v podobě replik dvou desítek Špálových pláten. Skupina si ve svém programu klade za cíl poněkud mnohoznačné aktivity intervence do výstavního prostoru (nepojímá snad výstavní prostor svým způsobem každý umělec?) a polemický komentář závislosti současného umělce na aktuální situaci na vizuální scéně. Pomineme-li fakt, že současný umělec se od současné umělecké scény může jen stěží oprostit, dá se říci, že tyto cíle skupina výstavou ve Špálově galerii naplňuje.
 
Výstavou Podle opravdu komentuje současnou scénu, a to zejména její tendence příklonu k modernismu. Modernismus se stává v posledních několika letech fenoménem, k němuž se obrací řada autorů (za všechny jmenujme například duo Artamonov – Klyuykov či Radima Langera). Je u nich patrná snaha překonat období postmoderny a konceptualismu. Je opět „moderní“ hovořit o současnosti jako o nové formě moderny, vyznačující věcností, nespektakulárností či asynchronizací historie, jak ji definovali například autoři katalogu Mezi první a druhou moderností 1985-2012, který byl vydán k výstavě Ostrovy odporu, jenž se uskutečnila v roce 2012 ve Veletržním paláci. Reality však polemiku s konceptuálními tendencemi nabízejí spíše programově, než ve skutečnosti.
 
Počáteční koncept výstavy – skupinově vytvořit repliky ikonických děl ikony české moderny (Václav Špála stále patří nejen u široké veřejnosti k nejpopulárnějším autorům, což dokazuje řada retrospektivních výstav i neustálý zájem o autorova díla v aukčních síních), vystavit je v galerii nesoucí její jméno, přizpůsobené maloburžoazní estetice dané doby – nepostrádá jiskru a tvůrčí entuziasmus. Upozornění autorů projektu na paradox, že zde Václav Špála nikdy nevystavoval, je však v podstatě paradoxem samým. Vysvětlení je prosté – Václav Špála zde za svého života ani vystavovat nemohl, neboť galerie jako taková byla založena v roce 1959, tedy třináct let po jeho smrti. Zohlednění paměti místa tedy spíše ustupuje jakémusi iluzivnímu časovému transferu na umělcovu počest. Tato paměť je autory zpětně iluzivně dotvořena, a ono zohlednění se zaměřuje na jakýsi ideál. Ideál, jak by galerie mohla za Špálovy doby vypadat.
 
 
Bez ohledu na fiktivnost však instalace modernistického obložení prostoru, maleb a architektonických prvků dobře společně funguje – znovu se potvrzuje to, že udržet myšlenku „Gesamtkunstwerku“, jednoty a čistoty stylu se vyplácí. Přesto je zároveň tato čistota čímsi iritující. Jakoby povrchní líbivost a vůně nového nátěru byla to hlavní, co výstava může myšlenkově nabídnout. Nelze se ubránit pocitu, že „Špálovy“ obrazy jsou zde jaksi navíc, že podstatným a důležitým elementem výstavy je zde právě ona iluze modernistické atmosféry galerie, jež by mohla být trvalou platformou pro výstavy další. Zpracování obrazů průmyslovými barvami a jejich rámy, zbudované zcela současně z překližek, však vtipně zlehčují jinak tíživý pocit adorace.
 
Podle slov autorů jim nešlo o ironizaci či parafrázi Špálova odkazu. V tomto případě by však malá ironie podle mého názoru neškodila, naopak. Ona „polemika se současnými konceptuálními instalacemi“ totiž lehce vyznívá jako další z nich. Jako mírná ofenziva do vlastních řad z bezpečné vzdálenosti.
 
______________________________________________________________
 
Reality: Podle / Galerie Václava Špály / Praha / 4. 1. – 1. 3. 2013
 
publikováno na artalk.cz 19.2. 2013 /http://www.artalk.cz/2013/02/19/reality-iluze-a-polemika//

—————

Zpět