Conrad Armstrong: Země mezi Měsícem

Conrad Armstrong: Země mezi Měsícem

Česká Skalice, Galerie Luxfer, 30.3.-27.5. 2012

                Původem americký umělec Conrad Amstrong (*1980) se narodil v keňském Nairobi, vyrůstal ve Spojených státech a již přes pět let žije v Praze, kde také vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru Intermediálních konfrontací Jiřího Davida. V roce 2010 se stal finalistou Ceny kritiky za mladou malbu. Armstrong ale není pouze malíř – ve svých dílech kombinuje instalaci, koláž, kresbu a text, vše s konceptuálním podtextem.

                Výstava Země mezi Měsícem je instalace složená z několika starších projektů, ideově rozvinutých, a syntetického nově vytvořeného zastřešujícího plátna.

V celé instalaci se Conrad Armstrong vyrovnává s fenoménem kosmopolitismu. Jako světoobčan v nejlepším slova smyslu využívá místo dočasného pobytu jako model pro mapu světa. Pomocí náhodně zvolených měřítek překryl mapu Prahy s místy, kde žijí jeho nejbližší rodinní příslušníci /projekt Relativní vzdálenost, 2008/. Na konkrétních místech, která vznikla tímto vyznačením, pak všichni u svého bydliště nainstalovali tytéž ukazatele. Takto vytvořené „paměťové mapy“ tedy fungují ani ne symbolicky, jako spíše konkrétně. Armstrong při absenci měřítka relativizuje vzdálenosti, ať už zeměpisné, či v mezilidských vztazích.  Vzdálenost je naší osobní veličinou.

                Druhá část výstavy vychází z projektu Mnemonosféra /2010-2011/. Ten opět pracuje s pamětí a jejími strukturami, ovšem zcela odlišně. Cyklus sestává z malířských koláží. Téma vychází vždy z nějaké informace, kterou autor vyhledal na internetu. Na základě jazykových asociací pak vznikají jednotlivé střípky mozaiky. Tato metoda je samozřejmě lingvisticky determinována, a jednotlivé obrazy tak mohou zůstat skryty. S tím však autor počítá, a výsledek, velmi subjektivní, má stejnou váhu jako cesta, s jejíž pomocí se dobral cíle. Samotné téma obrazu tak splývá s technikou, což v umění od dob surrealismu není příliš časté. Zdánlivá jednoduchost vysvětlení jednotlivých námětů však není prvoplánová – vizualita děl je podmanivá a harmonická i přesto, že nám unikají některé souvislosti. Naopak – jak autor zdůrazňuje ve svém doprovodném textu, díla mají primárně existovat jako variabilní mentální obrazy. Tyto „vystřihovánky z mysli“ mohou být vysoce individuální.

                Nový projekt s názvem Sis-Loon for Cislunar (Mnemonosphere #7/Relative Distance #6) je kombinací obou předchozích. Z Relative distance autor převzal neurčité měřítko, s jehož pomocí vymezil polohu České Skalice v rámci tzv. cislunárního prostoru, tj. prostoru mezi Zemí a Měsícem. Obraz dále kolážovitě doplnil pomocí druhé metody – identifikujeme zde tedy kachnu /zoologicky přesně: potáplici – anglicky „loon“/ a mnoho dalších asociací, které autor tentokrát popsal v anglicky psaném doprovodném textu. Instalace byla dále doplněna o model vesmírné stanice, k němuž Armstrong náhodou objevil příhodné figurky v místním modelářství. Spojení volných asociací a náhody je tedy úplné…

Conrad Armstrong se také dotýká v dnešní době ožehavého tématu – přemíry informací ve virtuálním prostoru a možnosti kvantity jejich individuálního zpracování. Existuje-li nějaké společné vědomí lidstva, dá se najít na internetu. Pro jedince je však i jeho malá část samozřejmě nezvládnutelná, což tento fenomén posouvá do sféry nadpřirozena.

Armstrong nabízí jedno z přijatelných řešení – individualita a její imaginace se nacházejí v relativních vzdálenostech, obsažených ve společném prostoru.

Kateřina Štroblová

vyšlo v Ateliéru, 2012, roč. 25., č. 10, s. 12.