Petra Herotová: - +
Galerie Luxfer, Česká Skalice, 8. 10. – 3. 12. 2010
Umělecký svět Petry Herotové je dokumentováním příběhů. Příběhů o vlastních krocích, uplynulých událostech, rodinných poměrech, životě na malém městě a konfrontacích vztahů.
Herotová zkoumá především prostor okolo sebe. Je trpělivým kartografem svého okolí. Zaznamenává zdánlivě nepodstatné prožité okamžiky a místa. Dokumentuje poučné výroky svého otce, v jehož přístupu se paralelně promítají reakce spoluobyvatel na periferii a kolegů na umělecké scéně. Nabíjí kresby ironicky kritickým humorem.
Po pokusu o zmapování identity své se zaměřila na existenci jmenovkyně, jejíž kroky se ubíraly zcela jiným životním směrem.
Výstava - + je pokračováním jejích současných uměleckých tendencí vystavených postupně v Praze a polské Lodži. Ve svých kresbách se zabývá chemickými a fyzikálními jevy. Stopy lidí nyní kóduje do toků protonů a neutronů, směrů magnetických siločar, pohybů molekul, přitažlivých a odpudivých sil částic. Kumulace energetických polí, simulací štěpných jaderných reakcí a popisu částí atomové elektrárny.
Kresby se stávají syntézou rigidních vědeckých náčrtků a kouzelných barevných kompozic, zdálky připomínajících fantastickou faunu. V některých kresbách Herotová zcela opouští vědecký systém a mechaniku plně přesouvá do sfér výtvarné fantazie.
Petra Herotová se tak zdánlivě od přediv lidských vztahů a příběhů dostává do neosobní sféry fyziky a mechaniky. Podstatný je ovšem důvod tohoto obratu, kterým je současný partner Herotové, inženýr a fyzik. Herotová tak jakoby se pokoušela proniknout blíže do jeho světa, který je pro většinu z nás jen dávnou ozvěnou vědomostí ze základní školy. Amatérsky se tak snaží pochopit principy a souvislosti, které pak převádí do svých kreseb. Svůj svět kombinuje se světem partnera, na pozadí techniky zobrazuje své city a touhy. Přitažlivé síly a jednosměrné toky částic tak nabývají docela jiných významů.
Nakolik nás a naše zájmy ovlivní vstup nového partnera, jak rychle či do jaké míry nás opustí prvotní nadšení z nové reality? Jak moc se naše myšlenky upnou ke světu druhého a do jaké míry zůstaneme sami sebou i po té, co něco skončí a něco znovu začne? A vysvětlí to někdy fyzika?
/publikováno: Ateliér, 2010, roč. 23, č. 23, s. 13./
